Teplota

Z Encyklopedie o termovizi a termovizní diagnostice - Termowiki

Přejít na: navigace, hledání

Teplota je základní fyzikální veličinou soustavy SI s jednotkou kelvin (K) a vedlejší jednotkou stupeň Celsia (°C). 1 kelvin je 273,16-tá část termodynamické teploty trojného bodu vody (o jednotkách měření teploty a jejich vzájemných přepočtech více v samostatném článku teplotní stupnice). Pomocí trojného bodu vody je jednotka kelvin definována.

Teplota byla zpočátku chápána pouze na základě vjemu (teplé, studené, ledové, vroucí apod.). Později byla teplota definována a měřena na základě změny objemu látek se změnou termodynamické teploty. S rozvojem moderních disciplín fyziky (především s kinetickou teorií látek, statistickou fyzikou a kvantovou mechanikou) vznikaly další interpretace a upřesnění pojmu teploty.

Teplota je pojem statistický (jak bude naznačeno dále), který je vhodný k popisu chování systémů s velkým počtem částic. Teplota (v klasickém pojetí) souvisí s vnitřní kinetickou energií neuspořádaného pohybu částic, které ji tvoří. Rozdíl či rovnost teplot určuje, ze kterého tělesa na které bude probíhat přenos tepla nebo případně nastane termodynamická rovnováha.

Obsah

Interpretace teploty

Interpretace teploty v kinetické teorii látek

Termální vibrace molekuly. S rostoucí teplotou se zvětšuje amplituda kmitů.

Kinetická teorie látek spojuje makroskopicky stav látky (v naší souvislosti například teplotu) s mikroskopickým pohybem částic, z nichž je daná látka složena.

Podle této teorie přísluší pohybu každé částice určitá kinetická energie, která odpovídá teplotě látky. Změna kinetické energie částic látky, kterou provádíme přidáním nebo odebráním tepla, se makroskopicky projevuje změnou teploty látky. Nejlépe je tato teorie rozpracována pro ideální plyn, kdy obvykle mluvíme o tzv. kinetické teorie plynů.

Ve spojení se stavovou rovnicí dala absolutní teplotě konkrétní interpretaci – absolutní teplotě je úměrná střední kinetická energie neuspořádaného posuvného pohybu molekuly jednoatomového (ideálního) plynu:

Stavova rovnice.gif, kde

I když je tato definice pro řadu situaci dostatečná, neumí se však vypořádat s některými skutečnostmi:

Termodynamická interpretace teploty

Z druhé hlavní věty termodynamické vyplývá (tzv. Carnotova věta), že účinnost všech vratných Carnotových cyklů pracujících mezi danými dvěma teplotami Cantor 1.png, je shodná (tedy nezávislá na jiných vnitřních či vnějších parametrech ani pracovní látce) – lze ji zapsat jako funkci pouze těchto teplot Cantor 2.png. Z obecných úvah o vratných Carnotových cyklech pak lze psát:

Cantor 3.png, kde Cantor 4.png, je teplo přijaté od ohřívače, Cantor 5.png, je teplo odevzdané chladiči, Cantor 6.png nějaká funkce obecné teploty.

Funkci Cantor 6.png nazval Kelvin termodynamickou teplotou a namísto závislosti na obecné teplotě Cantor 7.png ji definoval právě pomocí vztahu pro účinnost přepsaného do tvaru:

Cantor 8.png.

Poměr dvou termodynamických teplot je rovný poměru tepla odevzdaného chladiči a tepla přijatého od ohřívače při vratném Carnotově cyklu pracujícím mezi těmito dvěma teplotami. Pomocí dvou bodů lze takto definovat celou termodynamickou teplotní stupnici. Jeden z bodů – nulová termodynamická teplota – je dán implicitně jako teplota chladiče, při které má vratný Carnotův cyklus účinnost 100%; tato teplota je však podle třetí hlavní věty termodynamické nedosažitelná.

Definice teploty pomocí statistické fyziky

Ve statistické fyzice se při definici pojmu teploty vychází z pojmu možných rozlišitelných mikrostavů, kterými lze realizovat daný pozorovaný makroskopický stav.

Boltzmann (r. 1896) zkoumal možné analogie statistických veličin s termodynamickými a odvodil statistickou definici absolutní teploty:

Statisticka definice absolutni tepoty.png , kde

Měření teploty

Problematika měření teploty je zpracována v samostatných článcích:

Související články

Související odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Termogram.cz
Navigace
Nástroje