Spektrální propustnost ovzduší
Z Encyklopedie o termovizi a termovizní diagnostice - Termowiki
Prostředí mezi měřeným objektem a termovizní kamerou je dáno atmosférickou propustností, která může být navíc zhoršena přítomností různých plynů a prachů v oblasti měření.
Propustnost atmosféry bez uvažování vlivu nečistot a přítomností dalších plynů je uvedena na následujícím obrázku. Propustnost 1 odpovídá 100 % propustnosti, tj. záření není prakticky vůbec pohlcováno. Propustnost 0 odpovídá prakticky úplnému pohlcení záření na dané vlnové délce. Uvedený graf byl měřen na vzdálenost 1828 m ve vodorovném směru nad hladinou moře[1]. Molekuly, které jsou převážně odpovědné za absorbční pásy jsou uvedeny v horní části grafu.
Při přesném modelování vlivu atmosféry je třeba brát v úvahu i vlastní vyzařování plynů v ní obsažených. Vlastní vyzařování atmosféry je založeno na stejném principu, tj. na Planckově vyzařovacím zákoně pro danou teplotu jednotlivých plynů v atmosféře obsažených.
Fyzikální princip pohlcování infračerveného záření plyny je zpracován v samostatném článku: Pohlcování infračerveného záření plyny.
Z hlediska propustnosti atmosféry jsou pro bezkontaktní měření teploty k dispozici vpodstatě 4 pásma:
- 0,22 µm - 1,2 µm
- 1,4 µm - 2,4 µm mimo 1,8 µm (tzv. krátkovlnné infračervené pásmo)
- 3 µm - 5 µm (tzv. středně vlnné infračervené pásmo)
- 7,5 µm - 15 µm (tzv. dlouhovlnné infračervené pásmo)
Například Termokamera Flir T335 pracuje v pásmu 7,5 až 13 µm.
Související články
-
Termokamera Flir T335
-
Úvod do termografie
-
Planckův vyzařovací zákon
-
Teplota
-
Teorie praktického termovizního měření
Reference
- [1] Hudson, R. D., Hudson, W., The Military Applications of Remote Sensing by Infrared, (1985).
